Jiří, jak dlouho žiješ v Kamenici a jaký vztah ke Kamenici máš? Dříve jako kluk a dnes?
V Kamenici bydlíme se ženou od roku 1973. Dětství jsem prožil v Ledcích u Nespek,
kam jsme z Prahy jezdili na prázdniny na chatu.
Víme, že jste se svou ženou Zdeňkou velkými vyznavači sportu. Co pro vás sport znamená?
Sport pro mě znamenal vždy hodně a stále mě to drží. Teď si to užíváme víc než zamlada,
je větší radost z pohybu, že to ještě jde. A hlavně máme více času na realizaci.
Kdy jsi se sportem začínal a který sport ti v které době nejvíce učaroval a proč?
V Kamenici jsme zprvu začínali s tenisem, fotbalem, zápasy mezi stavebníky bytovek. Volejbal jsem hrál
a přál bych si jej znovu hrát se svými vrstevníky. Kola a chůze jsou naše srdeční záležitost.
Jen se podívejte na fotografie na webu.
Dokážeš motivovat lidi k pohybu. Co je tvým motorem a inspirací?
Se ženou společně jezdíme na kole, rádi chodíme na výlety, hrajeme stolní tenis, od letoška taky petank.
Svojí pravidelnou účastí a zájmem se snažíme motivovat ty ostatní.
Vaše cyklo-středy a páteční túry se mezi seniory velmi ujaly.
Jaký byl tvůj impuls s takovými sportovními počiny začít?
Kola, to byly naše začátky. Na některé akce jezdili senioři na kolech nebo jsme je potkávali při cestách na naši zahrádku v Kamenici. To nás inspirovalo k cyklovýletům. Snažíme se dělat mezi seniory osvětu, proč jezdit na kole nebo chodit pěšky na výlety, když je kolem tak krásná příroda i historie.
Kam chodíš na nápady ohledně výběru tras? Jakou náročnost mívají pěší výlety nebo ty na kolech?
Zvládají je senioři? Asi ne každý senior si na takový výlet troufne. Jak se dozví, co jej čeká?
Co vlastně takové zorganizování třeba pěšího výletu obnáší, jak vypadá jeho příprava?
Trasy vybíráme společně se ženou a někdy přijde s nápadem Ben. Při přípravě výletů, jak pěších, tak na kolech, nejprve řešíme společnou domluvou místo a náročnost, aby převládala radost před sebeobětováním. Vytvořené pozvánky za nás vkládá Luboš Lerch na seniorský web. Vyvěšujeme je i na nástěnku u kulturního domu. Zájemci se tak dozví, co je ten den čeká. Senioři cestu zvládají, protože během výletu je možné podle požadavku a fyzických sil trasu zkrátit a busem se vrátit domů dříve. Ti trénovaní většinou zůstávají do konce.
Nyní nás chodí na pěší turistiku kolem 15 lidí. Na kolo je tak 8 cyklistů. Což je ideální stav. Když je hezké počasí, tak si to užíváme, a hlavně je hodně legrace, a to je to, proč to všechno děláme. Na cyklo-výlety už máme všichni elektrokola. Výhoda je, že si můžeme povídat i v kopcích. Dříve jsme se třeba ztratili a Ben našel cestu v mobilu nebo spojení na veřejnou dopravu. Má zmapovaný veliký okruh kolem Kamenice a okolí velmi dobře zná. Můžeme se na něj vždycky spolehnout. Tím jsme se stali parťáky.
O každém sportovním výkonu píšete se Zdeňkou svou vlastní kroniku, fotíte. Proč zapisujete každou takovou událost? Proč si myslíte, že je to důležité?
Kroniku děláme pro seniorský klub. Popisy výletů a bohatá fotodokumentace nám pomáhá k dalšímu plánování.
Některé chodíme (jezdíme) vícekrát v roce, protože pokaždé je příroda jinak krásná.
Jaké další sporty se seniory pomáháš organizovat a jaké jsou ohlasy těch, kteří se jich aktivně a někdy i pasivně účastní? (Tzn. že se jen chodí podívat, ale nehrají.)
V roce 2018 jsme od Ježíška dostali stůl na stolní tenis. Chodíme hrát hlavně v zimě do kulturáku, kde je teplo a vždy se nás tu sejde více než 10 lidí. Někteří aktivně hrají a jiní si přijdou poklábosit a fandit. Naší novou společnou aktivitou je petank. Hrajeme v neděli a v úterý.
V současné době trénujeme na srpnový turnaj mezi obcemi. V zimě jsme využívali prostor v hasičárně ve Všedobrovicích, kde nám Ben zatopil v kamnech a postaral se o nám zábavu při stolních hrách.
Plánuješ i v budoucnu ve sportovních akcích s jejich přípravou a organizací pokračovat?
Určitě ano, mám to v plánu. Zájem je o nohejbal a volejbal. Hledáme vhodnou lokalitu a doufáme, že dáme dohromady partu, se kterou jsme hráli volejbal před x lety. Kamarádi volejbalisté, ozvěte se!
Jaké to je být lídrem skupiny, co taková role přináší tobě a co si myslíš, že přináší skupině?
Jak se dokážeš s rolí lídra vyrovnat?
Nemyslím si, že jsem lídr, jsme všichni lídři. Rozumíme si, navzájem se respektujeme,
a hlavně nás spojuje společný zájem – hejbnout tělem, zasportovat si.
Jirko, děkujeme ti, že pomáháš našim seniorům dožít se ve zdraví a v dobré kondici vysokého věku.
A také za to, že rozdáváš vždy dobrou náladu a galantním pomocníkem přes překážky v přírodě
nejsi jen v případě tvé ženy Zdeňky.
