Vesnické baroko v Holašovicích, Národní zemědělské muzeum Ohrada, zámek Hluboká a plavba po Vltavě z Hluboké do Purkarce.

Na Jihočeské památky jsme se těšili, přestože předpověď počasí nebyla zcela optimální, neboť byla hlášena tropická horka. Program byl uspořádán tak, abychom se před sluníčkem chránili a využívali stínu, ve kterém jsme se skryli před jeho teplými paprsky.
Vyjeli jsme ráno a před desátou byli v Holašovicích – dýchla na nás krásná atmosféra starodávné barokní vesničky, zapsané památky UNESCO. Průvodkyně s námi celou vesničku prošla ve stínu voňavých lip.
Se zaujetím jsme naslouchali nejen jejímu historickému výkladu, ale i různým průpovídkám a drbům z minulosti
i současnosti, čímž byl výklad o to poutavější a zábavný. V pravé poledne jsme se schovali před sluncem
v místní hospodě, ukojili žízeň i hlad. Poté jsme společně navštívili kamenné kruhy – Holašovický Stonehenge.
Ve stínu, který nám poskytl košatý strom, jsme se uvelebili na deky a vyposlechli si, jak a proč kamenné kruhy vznikly v této půvabné vesničce a k čemu slouží. Každý si chtěl vyzkoušet, zda síla kamenů je opravdu taková, jak nám „děda“ Jílek vylíčil a již jsme stáli frontu do kamenného kruhu. Někteří zkoušeli kamenná lůžka, propojení se s kameny rukama a každý potom líčil, co cítil a jaké to bylo. Mnozí si slibovali, že se sem znovu vrátí.

Z Holašovic nás klimatizovaný autobus vezl lesnatou jihočeskou krajinou plnou rybníků k Muzeu lesnictví, myslivosti
a rybářství. I zde byl příjemný chládek a tak jsme si užili všechny expozice v obou patrech historické budovy muzea. Odtud už to bylo, coby kamenem dohodil do hotelu. Fasování klíčů v recepci, rychlý útok na pokoje, abychom si co nejdříve dopřáli odpolední kávu, drink či pivo a chladivou vodu v bazénu. Ten byl k nezaplacení. A pak už odpočinek, večeře na terase, společné povídání, tanec a zpěv při harmonice. Moc děkujeme Hance, že harmoniku s sebou vzala
a pomohla tak vytvořit skvělou atmosféru!

Druhý den ráno jsme společně posnídali a sbalili se. V 9 hodin ráno nás vyvezl místní vláček pro turisty od hotelu
až k zámku Hluboká, abychom nemuseli v tom horku šlapat dlouhý kopec nahoru k zámku. Zde jsme si prošli základní okruh v chladných prostorách, který je nejvíce reprezentativní. Opět nás upoutala profesionální průvodkyně se silným hlasem, takže každý dobře slyšel její výklad. Ve stínu nádherných zahrad jsme našli kašnu z pohádky Pyšná princezna
a obdivovali zámek i skleník ze všech stran a úhlů. Teplota stoupala a my se těšili na oběd v restauraci U Hájků, abychom doplnili příjem tekutin. Oběd byl výtečný, všichni byli spokojení. Kolem 14 hodiny jsme chvíli čekali na loď, která nás provezla nejdříve plavební komorou a poté jsme již z kryté paluby vzhlíželi k oběma břehům Vltavy po okolní krajině, foukal příjemný větřík a my propluli vodní nádrží Hněvkovice až do přístavu Purkarec.
Poslední zastávkou byla plavecká osada Purkarec, vstoupili jsme do Síně voroplavby na Vltavě, která připomíná nelehkou práci vorařů z doby, kdy vory tvořily neodmyslitelný kolorit Povltaví. Cesta domů, do Kamenice, vedla v těsné blízkosti jaderné elektrárny Temelín, kam se příště vrátíme na exkurzi po dokončení rekonstrukce informačního centra pro návštěvníky.